Živočišné prvovýroby koncernu Agrofert, to jsou především masné a mléčné krávy, prasata a drůbež. Ale ať přijdete kamkoliv, najdete špičkové stáje, výkrmny a líhně, ta nejkvalitnější krmiva, kontinuální monitoring pohody. O každém jednom zvířeti se ví v podstatě vše. Zákonem je welfare.
Chovatelé se zkrátka snaží najít rovnováhu mezi pohodou zvířete a rentabilitou chovu. Což není úplně snadné ani levné. Není to tak dávno, co se jistá farma chlubila, že u nich mají krávy takovou pohodu, že mají i elektrické masážní strojky a že si to krávy velmi užívají. Užívají, ale nedojí. Mléko kráva produkuje, když leží a odpočívá, ideálně třináct hodin denně. A když se kráva nechává drbat na hřbetě, neodpočívá. Nicméně tlaky na welfare sílí i ze strany veřejnosti, která péči o pohodu zvířat nespravedlivě spojuje pouze s malými farmami a velkochovy odsuzuje. Jenže malé farmy lidstvo neuživí. A jsou tu desítky, stovky, tisíce farem, které welfare nezajímá. Alfou a omegou je zisk. Agrofert to má jinak a jeho chovy patří mezi nejlepší v Evropě.
Důvod tohoto úspěchu tkví v lidech. Koncernové stáje a farmy si zakládají na tom, že mají jedny z nejlepších expertů u nás. A přesto se neváhají učit od těch evropských či zámořských. Dlužno dodat, že vysoký podíl na výsledcích koncernu v živočišné výrobě má i důraz na biosecurity a genetiku – chovy skotu spolupracují s americkými genetickými farmami, chovy prasat s dánskými. Tedy s těmi nejlepšími na světě. A každé jednotlivé zvíře je pod neustálou kontrolou. V chovech prasat to jde dokonce tak daleko, že jsou to absolutně čisté provozy, kam se dostanete pouze po důkladném osprchování a převlečení do faremního oblečení. A ještě musíte potvrdit, že jste posledních 48 hodin nebyli v kontaktu s jinými prasaty.
Jednotlivé podniky už řadu let investují také do moderních technologií, které jen nepřebírají, ale dokonce ještě vylepšují. Možná je už někde nedaleko za obzorem čas, kdy se bude svět učit v Česku.