Krmivařina, byť to tak z dálky nemusí vypadat, je sofistikovaný obor. Cílem není vyrobit nějaké krmivo, ale vyrobit optimální krmivo pro konkrétní druh zvířete. Optimální mix pro hospodářská zvířata, který by zajistil ideální podmínky, zdraví i přírůstky.
Nejlépe to vědí ve společnosti AFEED, která se krmivům věnuje již devětadvacet let. Svými moderními automatizovanými výrobními provozy v Hustopečích, Kroměříži, Opavě a Trnavě patří v Česku i na Slovensku mezi největší.
I zvířata mají své chutě
Namíchat dobrou krmnou směs není jen tak. Jen za posledních patnáct let se výživa hospodářských zvířat posunula raketovým způsobem. Byl zmapován jejich genom, urychlily se šlechtitelské postupy, známe dokonale nutriční požadavky každého zvířete. když krmíte krávu, krmíte hlavně mikroorganismy, které má v žaludku – tedy zejména prvoky a bakterie. A na to je třeba dávat pozor, neboť to jsou organismy velmi náchylné na jakoukoliv změnu jídelníčku.
Českým dojnicím chutná řepka, denně sežerou více krmiva a to jim prospívá, každá dojnice nadojí denně o 1l mléka navíc, které má vyšší obsah bílkovin.
Skrytý půvab enzymů
Základem krmiv je zrno – kukuřice, pšenice, ječmen, oves. Přidávají se proteinové součásti, např. řepkové boby, které dokáží v jídelníčku dobře nahradit sóju, která je do Česka dovážena přes půl planety. A dále takové látky, aby výsledná potrava pro zvířata byla funkční, tedy nejrůznější antioxidanty a rostlinné oleje, které následně při konzumaci masa pozitivně ovlivňují organismus člověka. Používají se čistě přírodní barviva a vitaminy. K dobarvování se využívají například květy aksamitníku, paprika či karotenoidy z různých rostlin. Dále se v krmivu objevují probiotické kultury a především enzymy. Ty jsou kapitola sama pro sebe – zlepšují totiž konverzi a právě díky nim lze z kilogramu krmiva získat o 20 % více živin. A na rozdíl od přežívajících mýtů se v dnešním krmivářství již vůbec nepoužívají žádná antibiotika, růstové stimulanty ani hormony. Užitkovost zvířat jde ruku v ruce s welfare.