Nákladní vůz IVECO Daily s logem AGROTEC Group pro Apoštolskou církev v projektu Nadosah – potravinová pomoc bude rozvážet zbylé potraviny ze zapojených obchodů potřebným lidem na Břeclavsku, tedy v regionu, kde také působí AGROTEC Group.
Sedm dní v týdnu. Více než 1330 potřebným v regionu je dodávají dobrovolníci už skoro pět let. Za tu dobu rozdali okolo 220 tun za zhruba 12 milionů korun. Trvanlivými potravinami přispěli i zaměstnanci z hustopečské pobočky AGROTEC Group. „Pomáháme vám rádi, protože děláte fantastickou a užitečnou věc. Pomáháte potřebným a zachraňujete potraviny, které by se jinak vyhodily. Doufám, že vám auto bude dobře sloužit. Pokud bude potřeba, pomůžeme vám i se servisem,“ řekl generální ředitel Martin Rada, když auto lidem z Apoštolské církve předával.
Auto z AGROTEC Group rozváží potraviny chudým
Nákladní auto IVECO Daily z AGROTEC Group bude vozit potraviny lidem zejména na Břeclavsku. Lidem, kteří nemají peněz nazbyt, tím vylepšují rodinný rozpočet. Dobrovolníci rozvážejí zbylé potraviny ze supermarketů, a to převážně důchodcům, starším lidem, matkám samoživitelkám a hendikepovaným. „Pokud se nám rozhodne kdokoliv pomáhat, může to být pomoc široká, řešíme několik různých projektů. Co se ale týká potravinové banky, jsou to právě dodávky, které velmi potřebujeme,“ řekl Petr Rattay, zástupce biskupa Apoštolské církve, který auto přebíral.
„Jsem za to nesmírně rád. Moc děkujeme, povzbudí nás to do další práce, pomůže to i našim klientům. Hrdě budeme vozit vaše logo,“ řekl také Petr Bartoš, který stojí za projektem Nadosah. Celý život byl mašinfírou. Od té doby, co je v důchodu, vyměnil stroj za stroj. S autem plným zbylých potravin jezdí k lidem, kteří nemají peněz nazbyt. „Začali jsme v roce 2018. Ředitel prodejny Tesco tehdy oslovil náš církevní sbor s tím, jestli bychom neměli zájem odebírat zbylé čerstvé potraviny, tedy pečivo, ovoce a zeleninu. Tehdy říkal, že by se jednalo o takových deset až patnáct banánových krabic potravin, které bychom mohli poskytnout lidem v nouzi. Dali jsme si podmínku, že se tomu budeme věnovat jeden den v týdnu. Teď rozvážíme potraviny kromě svátků denně,“ říká Petr Bartoš.
Pomoc přichází na doporučení z okolí
Začínali v lednu, v polovině února už zbylé potraviny odebírali každý den. „Zájemců bylo opravdu hodně. V té době jsme měli zhruba přes dvě stě lidí, kteří se na nás obraceli s prosbou o pomoc. Dnes je jich přes tisíc. A přibylo i dobrovolníků, pomáhá jich asi třicet,“ říká Bartoš. K ruce má dobrovolníky, někteří fungují pravidelně, jiní jen v období celostátních potravinových sbírek a pak příležitostní.
Jsou dnes opravdu lidé, kteří nemají peníze na jídlo? „Ne, že by úplně neměli na jídlo, naše pomoc jim ale vylepšuje rodinný rozpočet. Jsou to prostě lidé, kteří obracejí korunu v ruce, jestli si to nebo ono mohou koupit. Je ale opravdu stále více těch, kteří jsou na tom finančně špatně.“
A komu potraviny vozí? Vše má svá pravidla. „Ptáme se v okolí. Naši lidé, se kterými jsme v kontaktu, vědí o lidech, kterým se nežije dobře. Jednu věc, kterou máme nastavenou jako pravidlo, je, že nepodporujeme lidi, kteří mají problém s alkoholem. Říkáme, jestli máš na alkohol, pak máš i na jídlo,“ potvrzuje Bartoš.
Nyní, v době, kdy se zdražuje, lidí, kam dobrovolníci jezdí, přibývá. „Zdražuje se a je to znát. Měli jsme 1316 lidí každý týden, ale teď je to už asi o 60 lidí víc.“ Potraviny si lidé nemohou objednat. „Protože my nikdy nevíme, co a kolik toho dostaneme. Že by si lidi mohli říct: „My bychom chtěli sladké, hodily by se nám pomeranče.“ To ne,“ upozorňuje Bartoš. Přiznává, že mnohdy jde o silné okamžiky. „V těchhle chvílích si říkám, že stojí za to to dělat. A jednou mě dostalo, když jsem z auta vybíral, co jim dám, nejstarší z dětí, myslím, že chodí do osmé třídy, říká: „Maminko, jééé banány! A dáme i tatínkovi do práce na svačinu?“ Takových silných příběhů je víc,“ dodal.