Vývoj granulovaných minerálních hnojiv s polymerním obalem v poslední době neustále nabírá na obrátkách. V posledních deseti letech byla na trh uvedena řada nových typů těchto hnojiv, které se stávají každodenní součástí zemědělské praxe.
Jak to funguje
Díky polymernímu obalu u běžných granulovaný hnojiv dochází po jeho degradaci v půdním prostředí k postupnému uvolňování živin obsažených v granulích hnojiva. Rychlost uvolňování živin závisí především na složení a tloušťce polymerního obalu a samozřejmě také na půdních fyzikálně – chemických a také biologických podmínkách. Tato hnojiva se řadí do kategorie označované anglickým termínem Enhanced efficiency fertilizers, což lze volně přeložit jako „hnojiva s vyšší účinností“.
První skupinu tvoří tzv. „pomalu rozpustná hnojiva“ (Slow release fertilizers SRF), u kterých je zajištěno uvolňování živin do půdního prostředí díky nižší rozpustnosti látky obsahující tyto živiny. Příkladem může být například látka isobutilidendiurea, která je zdrojem dusíkaté výživy na bázi močoviny. Druhou skupinu minerálních hnojiv tvoří běžná granulovaná hnojiva s polymerním obalem. Tento obal zajišťuje díky své nižší rozpustnosti pozvolné pronikání obsahu granulí do půdního prostředí, tj. ke kořenům samotných rostlin. Tato skupina se označuje jako „hnojiva s řízeným uvolňováním živin“ (Controlled release fertilizers CRF).
Něco z historie ... a nové výzvy
CRF hnojivům je dnes již minimálně přes 50 let. První patenty vztahující se k těmto hnojivům byly podány v průběhu 60. let a umožňovaly pouze relativně krátké prodloužení vyluhovatelnosti živin ve srovnání s původním hnojivem, a to „jenom“ v řádu několika desítek hodin. Později pak byla vyvinuta technologie potahování granulí močoviny roztavenou elementární sírou, což bylo komerčně velmi úspěšné a tvoří to v podstatě do dnes samostatnou skupinu CRF hnojiv. Vývoj ostatních CRF hnojiv od té doby významně akceleroval a doba vyluhovatelnosti se dle potřeby zemědělských plodin prodloužila až na 1,5 roku.
Aktuálnost vývoje CRF hnojiv umocňují v současné době nově přijaté cíle Evropské unie s úmyslem zajistit udržitelnost hospodářství Evropské unie přechodem na oběhové hospodářství současně s intenzivní ochranou životního prostředí. Vše se bude dít v souladu se záměry uvedenými v Zelené dohodě (Green Dealu), kde jedním s avizovaných kroků bude snaha o významné omezení používání „běžných“ minerálních hnojiv, jejichž místo by v budoucnu měla zaujmout kromě jiných „chytrých“ hnojiv právě také CRF hnojiva. Je však zapotřebí, aby polymerní obal byl v půdním prostředí biodegradovatelný, což je další výzva pro vývojáře CRF hnojiv, protože dříve se používaly i „čistokrevné“ plasty, které v půdních podmínkách zůstávaly často jako toxická rezidua po mnoho let, než se definitivně rozložily.
Lovochemie nestojí stranou
V současné době probíhá již čtvrtým rokem výzkumně - vývojový projekt CRF hnojiv, a to v rámci programu Epsilon Technologické agentury České republiky (TAČR). Účastníky projektu jsou kromě Lovochemie také Výzkumný ústav chemických technologií Bratislava (VUChT, a.s.) a Mendelova univerzita v Brně. Projekt si klade za cíl nalézt vhodné složení polymerního obalu na bázi čistě rostlinných produktů, jakými jsou zejména rostlinné oleje, dále pak také najít vhodnou metodu aplikace takovéto směsi na povrch granulovaného produktu a v neposlední řadě odzkoušet účinnost těchto nových produktů, a to jak v laboratorních, tak i v polních podmínkách. Předpokladem takto získaného know-how je také jeho ochrana před zneužitím, a to formou užitného vzoru a certifikované metodiky. Aktuálně dospěl projekt k zajímavým výstupům u obalovaného hnojiva LAD, a to konkrétně pro výživu ozimé řepky. Předpokládá se, že tyto polymery by bylo možné v budoucnu aplikovat na hlavní výrobkové portfolio společností Lovochemie a Duslo – hnojiva LAD a hnojiva DASA.