V letošním roce se ve výborné formě dožívá krásného věku 50 let červený svalnatý Buvol. Neztrácí nic ze své nafoukanosti a rohatosti a je ve stejné kondici, jako když se narodil.
Jak hračka vznikla
V roce 1971 přišla Libuše Niklová s nápadem vyrobit sedací nafukovací nábytek pro děti ve tvaru zvířátek. A byl to právě červený pískací Buvol, který se objevil mezi prvními hračkami. Ve stejném roce byly vzorovány i další sedací hračky – Koník, Nosorožec, Housenka, Žirafa, Lev a Lední medvěd. Cesta od návrhu k dětem však byla ještě dlouhá. V roce 1971 vznikl prototyp, který musela vybrat a schválit podniková rada. Před výrobou ověřovací série probíhala zkouška funkčnosti a líbivosti ve školkách. Po dalších technických úpravách byly hračky vystaveny na Pragoexpu, kde byly představeny široké veřejnosti. Výstavy byly ukazatelem zájmu a uzavíraly se zde kontrakty na další období. Sériová výroba Buvola byla zahájena v roce 1973. Libuše Niklová vymyslela Buvola tak, aby zaujal co nejvíce dětských smyslů. Hračka je pro dítě obrovská a má velmi nápadné pohyblivé oči. Ty jsou spojujícím prvkem všech sedacích hraček. Oči hraček nebyly vždy jen v kombinaci černé a bíle. U Lva to byla černá a zelená, u Housenky černá a žlutá. Červená barva těla také není k přehlédnutí.
Jak se vyrábí
Aby z červené PVC fólie vznikl nadutý Buvol, je potřeba 21 pracovních operací. Z fólie je třeba vysekat jednotlivé díly, poskládat oči, navařit nafukovací ventilek a jednotlivé díly vysokofrekvenčně svařit k sobě. Každá hračka se pro ověření funkčnosti nafukuje, pak se teprve skládá a balí. Na jednoho Buvola je potřeba 3,4 m2 fólie. Zdravotní nezávadnost je samozřejmostí. Všechny fatrovské hračky mají certifikát Bezpečná hračka.
Historie
Od roku 1971 se dodnes vyrobilo nejméně 860 000 kusů Buvolů. Nejčastěji se vyráběl z červené fólie, ale byly i varianty v modré, zelené nebo černé barvě. Pro účely výstavy byl speciálně vyroben také transparentní. Buvol i ostatní sedací hračky se vyráběly od sedmdesátých let 20. století až do roku 2000. Bylo jich vyrobeno obrovské množství a nafukovací zvířátka byla v každé rodině s dětmi. Fatra a nafukovací hračky byly synonymem. Bohužel na konci století výrobu ukončila levnější asijská konkurence.
Znovuzrození
O deset let později při příležitosti výstavy o designérce Libuši Niklové byl Buvol vzkříšen, a tak začala jeho nová éra. Retrospektiva o designérce začala ve Zlíně a poté se představila v Praze a v Paříži. Největší podíl na vzkříšení hraček měli Petr Nikl, Tereza Bruthansová a Zuzana Lednická. V současné době se Buvol vyrábí společně se svými sourozenci, kterými jsou Slon, Žirafa, Koník, Prasátko a Housenka. Sedací hračky byly v sedmdesátých letech baleny do čtyřbarevně potištěných tašek. Hračka váží půl kilogramu, a tak způsob balení byl při nákupu praktickým řešením. Současné balení vyhovuje možnosti zavěsit hračku na prodejní stojan, a především je na obale fotka, která ji ukazuje nafouknutou v porovnání s velikostí dítěte.
Libuše Niklová
Designérka hraček pro děti, která tvořila v Gumotexu Břeclav (1954 -1960) a především ve Fatře Napajedla (1961-1981). Její výjimečné návrhy, které předběhly svou dobu, se dočkaly sériové výroby. V padesátých letech, kdy Libuše Niklová začala tvořit, došlo k rozšíření výroby hraček z plastů. jednalo se o nové a levné materiály, u kterých se při tvorbě hraček teprve hledal ten správný způsob „výtvarného uchopení“. přesto, že jejím vystudovaným oborem nebyl návrh hračky, vznikaly jí pod rukama výjimečné postavičky a zvířátka nejprve z lisované pryže a později z vyfukovaného a odlévaného pVC. tyto hračky už měly pískátko, a tak zaujaly nejen tvarem, ale i zvukem. Ručně malované detaily podtrhly líbivost hračky. další etapou byla populární harmoniková zvířátka a miminko. tělo hraček bylo tvořeno ohebnou měchovou trubicí, vzniklo celkem jedenáct pískacích objektů. její Kocour je vyhledávaným sběratelským designérským kouskem dodnes. ze stejného materiálu, polyethylénu, vznikla i další řada hraček Verneovky. jednalo se o plavidlo a letadla inspirovaná knihami julese Verna. Hračky byly navrhovány jako reklamní předměty pro expo 67, soutěž vyhrály, bohužel nakonec do Kanady neodletěly, protože byly málo „české“. oba typy hraček byly i originálně baleny. Harmoniky byly v rozloženém stavu, a tak si je dítě muselo samo sestavit. Verneovky byly v netradičních papírových tubusech s kresbami. třetí a nejrozsáhlejší etapou jsou nafukovací hračky. designérka se snažila s co nejmenším počtem svárů vymyslet členité tvary. dnes jsou nejznámější sedací zvířátka, protože se dodnes vyrábějí, ale z fantazie designérky vzniklo ohromné množství originálních nafukovacích postaviček, zvířátek, lehátek, plavidel a stovky potisků míčů a kruhů. je neuvěřitelné, kolik práce za ní v tak krátké době zůstalo.
Fotogalerie
