Malá nenápadná budova uprostřed rozsáhlého areálu Synthesie na okraji Pardubic je chemická „továrna“ na výrobu vitamínu D2. Odtud míří tento vitamín do celého světa a jediná země, která Česku v jeho produkci konkuruje, je Čína, nikde jinde na světě se vitamin D2 už nevyrábí. „D2 je jedna z forem vitamínu D. Jedná se o léčivou látku, která je složkou finálních léků či mastí – například pro děti na opruzeniny nebo k léčbě lupenky,“ vysvětluje Hana Burianová, zodpovědná za prodej tohoto produktu českým i zahraničním firmám. „Ročně ho tu vyrobí několik stovek kilogramů, pro český trh ovšem vystačí pouhá setina, zbytek se vyváží do světa,“ dodává.
Umí nahradit i slunce
V místnostech plných destilačních kolon, skleněných baněk, trubic, kohoutů, ventilů a sušáren je klid. Žádný shon jako u výrobního pásu tu nepanuje a 12 zaměstnanců se soustředěně věnuje chemickým reakcím.
Samotná výroba D2 je velmi složitá a obsahuje desítky kroků. Základem jsou kvasnice, přesněji látka, která se v kvasnicích a obecně v houbách a plísních vyskytuje – tzv. ergosterol. Výroba D2 začala v Pardubicích v 60. letech a kvasnice se dovážely z početných českých cukrovarů. Těch bylo ještě na počátku 90. let v Česku sedmdesát, dnes jich tu nalezneme pouhých sedm. „Ročně potřebujeme ergosterolu tuny, takže ho dovážíme z Číny,“ doplňuje Burianová. Výroba je složitá, zjednodušeně se dá říci, že roztok ergosterolu se ozáří UV zářením, dojde k fotochemické reakci a následně se čistí. Na konci výroby je pak bílý prášek, čistý D2 čili ergocalciferol, který už Synthesia prodává do světa.
I když Čína dokáže být ve výrobě vitaminu levnější, továrna velikosti rodinného domku dokáže velmoci konkurovat. „Nabízíme tradici, vysokou kvalitu a splňujeme přísné podmínky, které od nás očekávají nejnáročnější trhy jako Japonsko nebo USA. Poskytujeme samozřejmě i kompletní dokumentaci pro registrační účely a to vše nám zaručuje dostatek odběratelů,“ vysvětluje obchodnice Synthesie s tím, že roční produkce vitaminu se prodá za několik desítek milionů korun.
Lék dražší než zlato
Kromě D2 vyrábí pardubická chemička ještě jednu léčivou látku. Ročně jí zde vznikne pouhý jeden kilogram, který je ovšem dražší než zlato. Látka se nazývá Mitoxantron a jedná se o cytostatikum, které se používá při chemoterapiích během léčby rakoviny prsu - pacient ho z kapačky dostává přímo do krve. „U jeho výroby panují ještě přísnější pravidla, než u výroby D2. Například se kontroluje každý příchod a odchod zaměstnance do laboratoře a lidé musí nosit speciální „kosmické“ kombinézy, které se po použití zlikvidují. Výroba probíhá v uzavřených nádobách i prostorách, a výsledkem je již zmíněný jeden kilogram tmavomodrého prášku“, vysvětluje. A cena? „Rozhodně se nejedná se o náš nejlevnější produkt, roční produkci této látky prodáme za několik milionů korun,“ uzavírá obchodnice pardubické fabriky.
Vitamín D
Výrobu vitamínu D si suchozemští obratlovci, tedy i člověk, osvojili asi před 300 miliony let, když „vystoupili“ z moře na souš. Jeho složky jsou D2 a D3. Za normálních okolností se vitamín D tvoří v kůži působením slunečního záření, tak vzniká D3. U rostlin, hlavně hub a plísní a také některých mikroorganismů, jako jsou například kvasinky, vzniká působením slunečního svitu vitamin D2. Ten se dá ale vyrobit i synteticky a poté se dodává lidem i zvířatům s nedostatkem vitamínu D – ti bez něj trpí křivicí nebo měknutím či řídnutím kostí (osteoporózou). Celkem se vitaminu D ve světě uměle vyrobí tři až pět tun.
Celý článek naleznete v on-line vydání 5plus2.