Bude to již téměř 10 let, kdy jsme odstartovali odvážný projekt s Agronomickou fakultou Mendelovy univerzity v Brně. Začali jsme majoritně naplňovat výuku tehdy nově zaváděného studijního předmětu „Prostředky pro rostlinnou výrobu“ (dále jen PRV). A vytrvali jsme dodnes!
Učební předmět je zařazen do zimního semestru 2. ročníku navazujícího magisterského studia zemědělského inženýrství v rámci oboru AGROBYZNYS. V jediném semestru resp. předmětu absolventi získávají ucelené informace o obchodu s osivy, hnojivy, pesticidy a částečně i se zemědělskou technikou, a to nejen po stránce teoretické (které ostatně mají na škole dostatek), ale především po stránce praktické. V rámci výjezdních cvičení, která se odehrávají přímo v podnicích skupiny, vidí a slyší, jak v praxi funguje obchod s danou komoditou. Do výuky jsou různou měrou a způsobem zapojeni zaměstnanci společností Navos Kroměříž, Oseva Bzenec, Lovochemie Lovosice, Zemos Velké Němčice, Agro Vnorovy a samozřejmě i samotný AGROFERT. Legislativní rámec příslušného komoditního obchodu pak doplňují svými prezentacemi odborníci z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). Předmět PRV úspěšně absolvovalo již více než 200 studentů a studentek. Z některých se stali naši zákazníci a z několika dokonce
i kolegové (zaměstnanci koncernu). Podle jejich hodnocení tento předmět, resp. získané informace považují za přínosné a patřily k nadprůměrným v rámci doposud absolvované výuky.
VÝUKA A COVID-19
Opatření v rámci boje s pandemií covid-19 samozřejmě ovlivnila i výuku PRV. Zásah to byl citelný jak pro studenty, tak pro nás. Výuka se přesunula do on-line prostředí MS Teams. Ti z vás, kdo pořádají, popř. se alespoň účastní různých videoporad a videokonferencí, si asi umí představit, co znamená více než 1,5 hodiny si povídat „pro sebe s počítačem“. Všem přednášejícím patří můj obdiv a dík (v této souvislosti výuku „vzdal“ pouze jediný člověk). Zrušeny musely být i výjezdy do podniků. Upravoval se i systém hodnocení a zkoušení absolventů, aby mohlo probíhat na dálku. Rád bych věřil, že takto nabyté zkušenosti nebudeme muset uplatňovat i v dalších ročnících a že se budeme moci vrátit ke „klasickému“ kontaktu se studenty. Závěrem chci poděkovat všem, kteří se na každoročním fungování PRV podílejí a obětují trochu svého pohodlí, času a znalostí výchově nové tolik potřebné generace!