Čísla mluví jasně. Čtyři největší české chemičky z koncernu Agrofert investovaly do ekologie za posledních 10 let 7,1 miliardy korun. Synthesia, Deza, Lovochemie i Precheza se v posledních letech soustředí především na čištění odpadních vod, úspory energie a snižování emisí. Jaké konkrétní kroky podniky v souvislosti s ekologií udělaly?
Oxycelulóza, minerální hnojiva, barviva a pigmenty, titanová běloba či vitamín D2. To jsou výrobky, které vyváží chemičky Agrofertu téměř do celého světa. Jsou totiž součástí každodenního života mnoha lidí napříč jednotlivými společnostmi, kulturami či věkovými skupinami. Oxycelulóza pomáhá zastavovat krvácení na operačních sálech, minerální hnojiva poskytují potřebnou výživu pěstovaným rostlinám. Díky barvivům a pigmentům mají předměty kolem nás konkrétní barvy. Titanová běloba je pro své bělicí účinky přidávána do past na zuby a vitamín D2 příznivě působí na lidské zdraví.
Je nabíledni, že žádná průmyslová výroba není pro přírodu jednoduchá… Co tedy české chemičky z koncernu Agrofert dělají pro to, aby životní prostředí zatěžovaly co nejméně? Jdou cestou ekologických investic. Jen za posledních 10 let zmíněné podniky investovaly do ekologických projektů 7,1 miliardy korun, přičemž svou pozornost soustředily především na čištění odpadních vod, snižování emisí či na zvyšování energetických úspor.
EMISÍ VYPOUŠTĚNÝCH DO OVZDUŠÍ JE O POLOVINU MÉNĚ NEŽ PŘED DESETI LETY
V období mezi lety 2009–2018 došlo v chemických podnicích skupiny Agrofert ke snížení emisí oxidu siřičitého o 51 %, tedy z hodnoty 4651 tun/rok na hodnotu 2291 tun/rok. Emise oxidů dusíku poklesly téměř o třetinu, konkrétně o 27 %, tedy z 2248 tun/ rok na hodnotu 1641 tun/rok. Jak se podařilo tohoto poklesu docílit?
Firmy za tento výsledek vděčí především zmíněným ekologickým investicím. Lovochemie investovala do výstavby nového cirkufloidního kotle, jehož součástí je také suché odsíření spalin. Precheza nainstalovala nové prachové filtry a rozšířila počet solfacidových reaktorů, které dokážou vyčistit odpadní plyny od oxidů síry. V Synthesii došlo k výměně 3 kotlů a také k instalaci nového odsiřovacího zařízení. Deza u svých sedmi provozních pecí, které spalují zemní plyn, nainstalovala nízkoemisní hořáky.
SBOHEM VŠEM STARÝM EKOLOGICKÝM ZÁTĚŽÍM
Za totalitního režimu vzniklo v mnohých českých chemických závodech nemalé množství ekologických zátěží, které dlouhou dobu nikdo neřešil. O tom ví své také společnost Synthesia. Před pěti lety byla z jejího areálu konečně odstraněna stará ekologická zátěž, která vznikla daleko před rokem 1989. Takzvaná „laguna betasmoly“. Betasmolou se rozumí zbytky z tehdejší produkce 2-naftolu. Podle Josefa Lišky, generálního ředitele zmíněné chemičky, bylo z laguny zlikvidováno celkem 120 tisíc tun odpadů, mezi kterými byly kromě betasmoly také kontaminované zeminy a železité kaly. Laguna betasmoly v areálu Synthesie byla poslední ekologickou zátěží, která mohla představovat riziko. Ostatní firmy v koncernu mají své staré ekologické zátěže vzniklé před rokem 1989 již dlouho vyřešené, tudíž momentálně ani v jednom z chemických podniků Agrofertu již žádné nebezpečí v souvislosti s ekologickými zátěžemi nehrozí.
VYPOUŠTĚNÉ ODPADNÍ VODY SPLŃUJÍ VEŠKERÉ LEGISLATIVNÍ LIMITY
Voda je pro chemickou produkci stěžejní. Deza, Synthesia, Precheza i Lovochemie proto vybudovaly propracovaný systém čištění odpadních vod, které při výrobě vznikají. Kvalita vypouštěné odpadní vody je dána limity, které stanovují státní orgány. Tyto limity jsou poměrně přísné a jsou pod neustálou kontrolou. V souladu s nimi proto pracují všechny čističky zmíněných podniků. Dosahované parametry vyčištěné vody i používané technologie jsou rovněž ve shodě s tzv. „nejlepšími dostupnými technikami“, které jsou stanoveny dokumenty EU.
Synthesia čistí odpadní vody z výroby nitrocelulózy. Společnost Lovochemie zaměřuje svou pozornost především na anorganický dusík z výroby minerálních hnojiv. Nová technologie moderní biologické čističky odpadních vod v Deze ve vypouštěných odpadních vodách snižuje množství organických látek. Neutralizační stanice ve společnosti Precheza čistí a neutralizuje veškeré průmyslové odpadní vody, které jsou produkovány během výroby.
BUDOUCNOST PŘINESE PROJEKTY CIRKULÁRNÍ EKONOMIKY
Pokud jde o výhled do budoucna, ve zmíněných chemických podnicích se momentálně hovoří o projektech tzv. „cirkulární ekonomiky“. Jedná se o strategii, jejímž cílem je, aby používané materiály a látky neustále kolovaly, a mohlo tak dojít k jejich několikanásobnému využití. Na používané materiály tedy tato strategie nahlíží jako na cenné zdroje, které by se měly využívat po co nejdelší čas, a pokud jejich další využití již možné není, vrací je zpět do přírody v takové formě, která ji příliš nezatíží. Kromě budoucích projektů cirkulární ekonomiky by mělo v podnicích dojít mimo jiné také k dalšímu snižování emisí, k redukci množství produkovaného odpadu či k navyšování energetických úspor.
Fotogalerie
