Přečtěte si rozhovor s generálním ředitelem AGROZZN, a.s. , panem inženýrem Janem Bretšnajdrem.
Jak na tom nyní zemědělství je? Co trápí lidi ve vašem oboru?
Když si vzpomenu na počátky transformace, s jakou technikou, technologiemi a nemovitostmi se začínalo, tak se udělal obrovský kus práce a tento obor se posunul na vysokou, plně konkurenceschopnou úroveň. Zemědělce trápí nedostatek pracovních sil, výkyvy v počasí, stále se zvyšující pachtovné, cena pozemků, osobní náklady a přitom na cenu finálního produktu tyto faktory nemají vliv.
Zaznamenali jste v koronavirové době výhody toho, že vaše firma patří do velkého koncernu?
Samozřejmě jsme je zaznamenali. Z koncernu nám přicházely informace o opatřeních, které sami aplikovali, a také zprávy z různých organizací a institucí, které by se k nám těžko dostaly. Vnímali jsme určitou jistotu, že když bude nejhůře, máme se kam obrátit. Využili jsme i nabídky materiální v podobě dodávky dezinfekčních prostředků z podniků ve skupině. Ostatní ochranné prostředky jsme využili díky zásobám našich hospodářských prodejen – rukavice, roušky a masky, za což bych chtěl zaměstnancům prodejen poděkovat.
Jaký dopad bude mít pandemie na ceny zemědělských komodit?
Záleží na tom, jak rychle se rozběhne ekonomika. V médiích slýcháme, že velké procento si před výplatou půjčuje, protože nemá finanční rezervy, tak z toho se dá usuzovat, že bude nižší koupěschopnost. Na druhou stranu Češi se rádi najedí a na základních potravinách šetřit nebudou.
Jak vás ovlivnila exportní omezení v Evropě i po celém světě?
Jsem rád, že nás negativně nepostihla, i když jsem měl velké obavy. Situaci jsme sledovali a snažili se, abychom měli zásobu zboží na skladech (pesticidy, průmyslová hnojiva), a abychom tak byli schopni plně zásobit naše obchodní partnery, a neztratit tak dobré jméno společnosti. Co se týká rostlinných komodit, zejména pšenice, tak kromě českých mlýnů a výrobny krmných směsí exportujeme cca 60 % přes koncern AGROFERT, a to převážně na Německo. Totální kolaps by nastal, kdyby došlo k úplnému uzavření hranic a i přes uzavřené smlouvy by zboží zůstalo na skladech. Kupodivu opak byl pravdou a zboží jezdilo jako po másle … :)
Mělo toto období i nějaká pozitiva pro vaše firmy?
Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím si, že se lidé trochu zastavili a uvědomili si, že je v zájmu nás všech postarat se o to, abychom udrželi firmu v chodu za co nejmenších ztrát.
Do jaké míry spolupracujete se svými slovenskými/českými sousedy?
Spolupráce se slovenskými podniky byla vždy dobrá. Vzhledem k naší vzdálenosti probíhá spíše na teoretické bázi, konzultujeme vzájemně situaci na východním a západním trhu. Tím, že na Slovensku začínají sklízet dříve, zajímá nás kvalita a výnos u nich a my jim zase poskytujeme informace z našeho regionu.
V médiích se psalo, že zemědělci přišli o drahocennou pracovní sílu z tuzemska i zahraničí. Týkalo se to i vašich firem?
V polovině března jsme měli velké obavy, jak zajistíme ruční práci ve chmelnicích, a to konkrétně drátkování a zavádění chmele, které je obzvlášť náročné. Chmel pěstujeme na dvou farmách a ročně míváme 200 až 250 brigádníků, ať už ze škol nebo s pomocí agenturních pracovníků. Mluvili jsme o tom, že pokud neseženeme pracovníky, tak začneme u ZZN a jdeme všichni na pole. Musím hlavně poděkovat ředitelům obou firem (p. Poborskému a Ing. Skřivanovi), že lidi sehnali hlavně na vesnicích, z agentur a postupně se uzavírajících fabrik. Nakonec jsme byli nuceni i agentury odmítat a samozřejmě se stalo, jak jsme očekávali, že někteří novináři hned chtěli očernit koncern AGROFERT v tom smyslu, že na chmel nechceme české lidi a zaměstnáváme cizince.
Co se vám v době rychle zaváděných nejrůznějších opatření nejvíce povedlo?
Hlavním cílem bylo operativně se přizpůsobovat situaci, realizovat včasná opatření a co nejrychleji dostat správné informace mezi všechny zaměstnance, což si myslím, že se nám povedlo. Jsem si ale vědom, že panovala určitá nervozita z toho, co jak bude a jak to dopadne. Pro všechny byla tato situace novou věcí, na kterou se nedalo připravit, a rozhodnutí probíhala za pochodu …
Jak je na tom vaše firma se zaváděním moderních technologií?
V prvovýrobách každý rok investujeme do nových, kvalitnějších a výkonnějších mechanizačních prostředků s cílem snižování pojezdů po poli, šetrně aplikovat pesticidy a průmyslová hnojiva, bez kterých nic nevypěstujete, ale zároveň jednotlivými kroky šetřit přírodu a životní prostředí. V ZZN jsou pro nás jasné tři základní investice. Nejvýznamnější je do půdy a zemědělských podniků, kde pak máme jistý obchod. V současné době stále pokračuje trend obyčejných „trejdrů“, kteří mají jen auto a telefon a zboží obchodují tak, že ho ani nevidí. Tím, jak od roku 2004 zemědělství v ČR ekonomicky sílí a zemědělci si mohou pořizovat skladové kapacity, je ten obchod čím dál složitější. Další významnou investicí jsou kvalitní lidské zdroje, což byl v posledních třech letech velký problém. A v neposlední řadě je významná investice do technologií, což je velmi finančně obtížné. Naše společnost má 23 základních středisek na průmyslová hnojiva a rostlinné komodity a dalších 10 středisek využíváme pouze o žních bez trvalé pracovní síly. Každý rok se snažíme na velkých střediscích investovat do sušáren, čističek, dopravních technologií v silech a u hnojiv do skladů na kapalné hnojivo DAM.
Aktuální situace nastolila velkou důležitost digitalizace, co všechno je u vás možné řídit online a co dalšího v tomto směru plánujete?
Je pravda, že moderními technologiemi se dá řídit úplně celá firma, známe to vlastně z koncernu a jsme na to zvyklí. Já ale patřím do „staré“ školy a jsem hodně profilovaný na obchod, tak pravdou sice je, že se dá dělat i přes mail, telefon, Skype, ale osobní setkání to podle mého názoru nemůže nikdy nahradit.