Vejce do našeho jídelníčku patří. Nejen o Velikonocích
O Velikonocích na vejce narazíme doslova na každém kroku. Nesou v sobě symboliku a zároveň nám slouží jako skvělý zdroj živin. V posledních letech to přitom vejce neměla jednoduché – jedni je zatracovali, druzí vyzdvihovali. Co se v nich tedy doopravdy ukrývá?
Vejce patří k nejkvalitnějším zdrojům bílkovin
Vejce patří k těm nejkvalitnějším zdrojům bílkovin v našem jídelníčku. Samotný bílek neobsahuje žádný tuk ani cholesterol. Nadto většina tuku v žloutku je zdraví prospěšná! Stejně jako u jiných potravin i zde je třeba myslet na pravidlo „všeho s mírou“. Jedno celé vejce denně v rámci vyváženého jídelníčku je pro organizmus pozitivem. Vejce mu totiž poslouží jako velmi bohatý zdroj bílkovin, kvalitních tuků či leucinu a luteinu. Právě tyto dva prvky hrají důležitou úlohu v prevenci šedého zákalu a degenerace žluté skvrny na sítnici. Vejce jsou bohatá též na riboflavin, selen a celou řadu vitamínů. Žloutek se může pyšnit vysokým obsahem vitamínů A, D, E, K, karotenoidů, vápníku či železa. A málokdo ví, že vaječný bílek se zapsal i do sportovní historie jako jeden z nejstarších zdrojů proteinů. K tomu jen dodejme, že biologická hodnota celých vajec je 93,7 %, což je řadí nad mléko (84,5 %) nebo ryby (76 %). Skoro by se dalo říct, že vejce jsou superpotravinou.
„Bílek tvoří asi dvě třetiny hmotnosti vejce, třetina připadá na žloutek. Co se kalorického příjmu týče, tak je to právě naopak. Žloutek obsahuje asi 70 % z celkových 78 kilokalorií, jež na jedno vejce připadají,“ říká Lucie Kobiánová ze společnost ČESKÁ VEJCE CZ. A na adresu žloutku dodává, že sice obsahuje tuky a cholesterol, u něj se však jedná i o ten zdraví prospěšný. „Pokud lidé trpí zdravotními problémy spojenými s cholesterolem, měli by se ve svojí dietě zaměřit především na živočišné tuky, které přijímají třeba se smaženým jídlem nebo sladkostmi. Vejce totiž hrají v našem jídelníčku pozitivní roli,“ dodává Kobiánová. Statistiky hovoří podobně: průměrný Čech totiž za rok sní zhruba 255 vajec, nejde tedy ani o jeden kus denně.
Jak vejce skladovat?
„Často u spotřebitelů vidíme, že jak si vejce rovnají špičkou nahoru. To je ale chyba. Vejce by měla být skladována obráceně, tedy špičkou dolů. Ideálně na suchém, spíše chladnějším místě s teplotou mezi 5 °C a 18 °C a bez přímého slunečního svitu na vejce,“ upřesňuje Kobiánová. „Při správném skladování mohou vejce zákazníkům doma vydržet i několik týdnů. Minimální trvanlivost vajec musí být na obalu vždy vyznačena. A nemusíte se ani bát, že by se doma vylíhla kuřata – v obchodech jsou vejce zásadně neoplodněná, takže k vývoji zárodku nedochází,“ uzavírá Lucie Kobiánová ze společnosti ČESKÁ VEJCE CZ.
Každé vejce má svůj rodný list
U kupovaných vajec si zákazníci mohou být vždy jisti jejich původem. Pomůže jim v tom kód vytištěný přímo na skořápce. Ten se skládá ze 7 znaků. Prvním je číslice, která uvádí metodu chovu. „0“ označuje chov v ekologickém zemědělství, „1“ patří vejcím z chovu ve volném výběhu, číslem „2“ jsou označena vejce od slepic chovaných v halách a „3“ ta od slepic chovaných v klecích. Následuje dvoumístné označení státu původu vejce. „CZ“ značí Českou republiku, „SK“ je určeno Slovensku, „PL“ Polsku atp. Následující čísla uvádějí konkrétní chov.
O společnosti ČESKÁ VEJCE CZ
Společnost ČESKÁ VEJCE CZ byla založena v roce 1999 aktivitou několika z největších producentů vajec v ČR. Jejím hlavním úkolem je centrálně zajistit odbyt většiny produkce těch výrobců vajec, kteří jsou její součástí. Dodavateli vajec jsou produkční farmy rozmístěné tak, že je firma schopna zabezpečit v případě potřeby zásobování ve všech částech republiky. Společnost ČESKÁ VEJCE CZ zobchoduje 300 000 000 kusů vajec ročně a řadí se mezi špičku ve svém oboru.