Redaktor Jaroslav Spurný se ve zmíněném článku dopouští řady nepravd a manipulací se skutečnostmi očerňuje naši firmu i jejího majitele Andreje Babiše.
Pokud pan redaktor chtěl poukázat na skutečnost, že koncern Agrofert přijal v roce 2014 více dotací než v předchozích letech, je na místě současně dodat, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi nárůstem dotací pro firmy koncernu Agrofert a působením pana Andreje Babiše ve vládní funkci.
Nárůst objemu dotací je ve skutečnosti převážně způsoben časovou realizací investičních dotací, o nichž rozhodovaly předchozí vlády dávno před vstupem Andreje Babiše do politiky. V naprosté většině případů se jedná o jednorázové dotace do ekologie, které jsou realizovány na základě požadavků EU. Dílem je možné příčinu hledat také v nárůstu počtu zemědělských firem v koncernu Agrofert a s tím souvisejícím nárůstem objemu provozních dotací, které jsou nárokové, tedy stejné jako pro všechny ostatní zemědělské firmy v ČR. V každém případě není jasné, jak pan redaktor dospěl k závěru, že objem dotací je „třikrát větší“. Vedle toho pan redaktor Spurný přináší řadu nepravdivých smyšlenek. Zejména jde o následující:
• Není pravda, že o dotaci pro společnost Deza bylo rozhodnuto ministrem životního prostředí Richardem Brabcem – bylo rozhodnuto v roce 2013 ministrem Tomášem Chalupou.
• Není pravda, že Agrofert bude čerpat vyšší podporu z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu – nečerpá totiž žádnou.
• Není pravda, že Agrofert vydělá na podpoře bioplynových stanic – podpora se týká jen specifického typu bioplynových stanic, jejichž výstavbu Agrofert v koncernu nechystá.
• Není pravda, že Agrofert jakkoli ovlivňuje evropské zemědělské dotace – jsou výhradně záležitostí EU, Agrofert nezískává žádné peníze navíc.
• Není pravda, že dceřiná firma Agrofertu Agrotec vydělá na prodeji dotovaných nákladních aut a kombajnů – nevydělá, nejsou totiž dotovány.
Nyní k jednotlivým bodům podrobně:
1) Investiční dotace pro společnost Deza:
Ukázkou nárůstu „babišovských“ dotací a zároveň složitosti při rozhodování, co při tom hrálo roli, může být valašskomeziříčská firma Deza, prakticky monopolní tuzemský výrobce dehtu a benzolu. Za dva roky Babišova ministrování dostala 236 milionů na „ekologizaci provozu“. V době před vstupem šéfa vládní strany ANO do politiky byly dotační příjmy Dezy mnohem menší, maximálně 20 milionů korun za rok. Prudké zvýšení přišlo v březnu roku 2014, kdy ministerstvo životního prostředí, vedené Babišovým spolustraníkem a dlouholetým zaměstnancem jeho chemičky Lovochemie Richardem Brabcem, rozhodlo o poskytnutí zmíněné čtvrtmiliardové dotace firmě Deza na odsíření.
Pan Spurný zcela ignoruje fakt, že k rozhodnutí o přidělení dotace pro firmu DEZA došlo ze strany MŽP dne 5. června 2013, tedy dávno před vstupem Andreje Babiše do vlády. Kopii rozhodnutí s tímto datem a podpisem tehdejšího ministra Tomáš Chalupy měl pan Spurný k dispozici.
2) Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF):
(…) Ministr Babiš ale pro fond loni uvolnil skoro dvacetkrát víc – 1,8 miliardy korun. Fond se specializuje na podporu úvěrů zemědělským a lesnickým podnikům – třeba při nákupu půdy nebo zpracování dřeva. Agrofert nakoupil v posledních 18 měsících zhruba 15 tisíc hektarů půdy. Jakou podporu na to ovšem od fondu dostal, není možné zjistit, fond žádné statistiky konkrétních příjemců nezveřejňuje.
Na nákup půdy Agrofert z PGRLF nečerpal ani korunu. Podpora na nákup půdy je regulována systémem de minimis, kde je omezena celková podpora propojených podniků na 3000 euro za rok. To znamená, že na nákup půdy by mohl čerpat celý koncern Agrofert pouze 81 tis. Kč ročně. Navíc výrazná část peněz v PGRLF, včetně navýšení, je využívána na podporu pojištění zemědělských podniků. Agrofert tuto dotaci nečerpá, protože je určena pouze pro malé a střední podniky. Agrofert do této kategorie nepatří.
3) Podpora bioplynových stanic:
(…) Loni a letos se opět debaty kolem státní podpory bioplynek rozjely. Nejprve loni v únoru navrhl v zemědělském výboru obnovit podporu výstavby bioplynových elektráren Jaroslav Faltýnek, šéf poslaneckého klubu ANO. Poslanci návrh odmítli s tím, že jde o pokus Babišova politika a zároveň člena představenstva Agrofertu prosadit výhody pro šéfovo podnikání. Proti byla částečně i koalice, změna se do novely energetického zákona nedostala. Letos na jaře však začala Faltýnkův návrh projednávat vláda a do další novely energetického zákona se podpora bioplynu dostala. Pro Agrofert může jít o miliardy, Farmtec dostane více zakázek a desítky Babišových zemědělských firem mohou postavit elektrárny, pro něž budou mít na svých polích dotované palivo – třeba kukuřici nebo biomasu.
Schválená podpora je určena pouze pro malé bioplynové stanice o výkonu do 500 kW s podmínkou efektivně využitého tepla. Hlavní podmínkou je využití minimálně 70 % substrátů z živočišné výroby, nebo komunálních biologicky rozložitelných odpadů, tedy žádná kukuřice a biomasa, jak pan Spurný píše ve svém článku. Jde o malé bioplynové stanice, které by měly pomoci smysluplně zpracovat odpady z živočišné výroby a biologické odpady z obcí. V koncernu Agrofert se výstavba žádné takové bioplynové stanice nepřipravuje.
4) Zemědělské dotace a takzvaný greening:
(…) „Dotace Agrofertu končí na pražském Chodově.“ Své podmínky pro greening určila už i Sobotkova vláda a podle Havla i Stehlíka se situace nijak nezměnila: místo snahy využít tuto dotaci jako motivační rozvoj šetrných farmářů jde o to hlavně umožnit velkému byznysu, aby si strčil do kapsy víc peněz. Teď ovšem seděl za stolem, kde se o věci rozhodovalo, i jeden z budoucích obdarovaných: Agrofertu přinese snadno dosažitelný greening přibližně tři stovky milionů korun ročně.
Takzvaný greening je požadavkem a nástrojem EU, nikoli českým projektem. V minulém období tyto prostředky čerpaly všechny podniky na hektar zemědělské půdy, pokud splnily základní požadavky na ochranu půdy a životního prostředí. Na základě tlaku nevládních organizací je nově tato záležitost regulována přísnějšími podmínkami ve vztahu k životnímu prostředí. Podnik musí navíc zajistit střídání plodin, výměru trvalých travních porostů a minimálně 5 % pozemků mimo produkci. Podmínky jsou stejné pro všechny země EU. Nemůže tedy být řeč o tom, že by zde Agrofert cokoli ovlivňoval ve svůj prospěch.
5) Program rozvoje venkova (PRV):
(…) Dokument s názvem Prvky potřebné k hodnocení veřejné podpory navrhuje sedm základních „opatření“, podle nichž by měly být dotace přiděleny – například kapitoly „Rozvoj zemědělských podniků“ či „Investice do hmotného majetku“. Podle šéfa Asociace soukromého zemědělství ČR Josefa Stehlíka znamená třeba posledně jmenovaná kapitola především podporu nákupu zemědělských strojů, od nákladních aut přes různé specializované kombajny a linky. Daleko nejznámější tuzemskou firmou, která dodává podobnou techniku, je Babišův podnik Agrotec, který se sám na svých webových stránkách chlubí, že má „na českém trhu dominantní postavení“.
Tvrzení o financování nákladních aut a kombajnů z Programu rozvoje venkova je zcela nepravdivé. Ani nákup kombajnů, ani nákladních aut podporován není. Ze strojů jsou podporovány pouze speciální stroje pro citlivé komodity a živočišnou výrobu. Je důležité dodat, že kofinancování PRV bylo realizováno především z toho důvodu, aby se Česká republika alespoň mírně přiblížila úrovni, kterou mají ostatní země v EU, které nám konkurují.
Závěrem připomínáme, že koncern Agrofert měl v roce 2014 negativní obchodní bilanci se státem, to znamená, že více státu zaplatil, než od něj utržil. Nakoupil od státu zboží a služby v hodnotě 3,58 mld. Kč a utržil od něj 2,62 mld. Kč před zdaněním. Tržby z obchodu se státem tvořily v roce 2014 pouze 1,1 % z celkového obratu celého koncernu. Další výdaje směrem ke státu tvořily náklady na zdravotní a sociální pojištění odvedené za zaměstnance, které v loňském roce dosáhly částky 2,31 mld. Kč. K tomu Agrofert na dani z příjmů zaplatil 743 mil. Kč. Platební bilance koncernu Agrofert se státem je tedy výrazně negativní směrem k Agrofertu a pozitivní ve prospěch státu.
Karel Hanzelka
tiskový mluvčí, Agrofert