Hospodářské noviny uveřejnily 28. listopadu 2019 článek s titulkem Pravda o Agrofertu nezazněla celá. Kampaň za desítky milionů zamlčuje nelichotivá data o dotacích či řepce. Koncern Agrofert k tomu uvádí, že ve svém nedávném inzertním materiálu uvedl všechna data pravdivě a nic nezamlčel. V rámci transparentnosti zveřejňujeme dotazy HN a naše odpovědi v celém rozsahu:
Uvádíte, že nežijete z dotací, v posledních letech jsou však dotace vyšší než vykázaná daň z příjmů. Nejsou tedy dotace naopak výrazným a nutným příjmem pro Agrofert?
Porovnávat tyto ukazatele považujeme za účelové a nesmyslné srovnávání. Trváme na tom, že nejsme na dotacích závislí a nepodnikáme kvůli nim. Nárokové dotace máme stejné jako všichni ostatní zemědělci. Hospodářský výsledek před zdaněním za rok 2018 činil 2,5 mld. Kč, což je výrazně vyšší částka, než činily provozní dotace, které byly v loňském roce účtovány do výnosů ve výši 1,6 mld. Kč. Dotace není možné porovnávat s daní z příjmů, případně se ziskem a už vůbec ne se ziskem po zdanění, protože výnosové dotace jsou zdaňovány. Navíc součet námi zaplacené daně z příjmů a odvodů pojištění placeného zaměstnavatelem za zaměstnance značně převyšuje příjmy z dotací.
Část dotací, které jste získali, byla určena zejména pro malé nebo střední firmy, které v nich za to, že spadaly do této kategorie, dostaly přidělený větší počet bodů. Kolik takto určených dotací jste získali?
Žádné dotace určené pro malé a střední podniky (MSP) jsme nezískali. Takový pohled je zbytečně zavádějící. Ano, je nám známo, že některé dotační tituly mají mezi prioritami zejména podporu MSP, ale současně jsou velkým podnikům otevřeny také. Vlastní hodnocení žádostí a poměr rozdělení alokací mezi MSP a velké podniky je už věc ministerstev, samotného nastavení programu anebo dílčí výzvy. Předpokládáme, že toto vše je řešeno ze strany úřadů v souladu s pravidly notifikovanými v Bruselu. My se poté plně řídíme pravidly pro žadatele o dotaci.
Uvádíte, že jste vyplatili 12,3 miliardy korun na mzdách a odvodech. Z toho pak uvádíte 3,7 miliardy korun odvody na daně a sociální a zdravotní pojištění (mně to vychází na 5,6 miliardy). V minulých výročních zprávách ale uvádíte osobní náklady kolem 20 miliard, což by také odpovídalo vyšším odvodům. (Například v letech 2016 a 2017 uvádíte přes 4 miliardy jen na pojištění). Jaká jsou tedy přesná čísla a co do nich zahrnujete?
V inzertním materiálu uvádíme text: „12,3 miliardy Kč vyplatily české společnosti AGROFERTu na mzdách a odvodech státu za rok 2018“ – jedná se tedy pouze české společnosti koncernu. Celkové osobní náklady koncernu AGROFERT za rok 2018 činily dle konsolidované výroční zprávy 22,7 miliard Kč. Ohledně odvodů 3,7 miliardy Kč uvádíme text: „V ČR platíme daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění 3,7 miliardy Kč za rok 2018“ – jde tedy opět pouze o české společnosti koncernu a je to součet odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a splatné daně z příjmů právnických osob.
Můžeme dostat výroční zprávu za rok 2018? Ve veřejných zdrojích jsem ji nenašel, i když iRozhlas už s ní operuje.
Konsolidovaná výroční zpráva koncernu AGROFERT za rok 2018 je volně přístupná ve Sbírce listin na webovém portálu Justice.cz.
Jak je to s ekologickými zátěžemi v chemičkách Agrofertu Synthesia, Deza a Precheza? Podle údajů z ministerstva životního prostředí ještě nebyly odstraněny.
Především je nutné si uvědomit, že Agrofert tyto staré ekologické zátěže (SEZ) nezpůsobil. Pouze řešíme „dědictví“ z dob minulého režimu. Z podstatné části jsou SEZ v našich chemických podnicích vyřešeny.
Pokud jde o situaci ve společnosti Synthesia, v roce 1997 byla uzavřena smlouva mezi Synthesií a Fondem národního majetku, kterou na sebe stát převzal závazek k řešení SEZ ve společnosti Synthesia. Řešení všech SEZ je v rukou státu, Synthesie poskytuje potřebnou součinnost. V současné době jsou kompletně vyřešeny dvě SEZ, a to skládka destilačních zbytků (tzv. laguna betasmoly), kde bylo odstraněno 120 tis. tun odpadů, a skládka železitých kalů, kde byly odstraněny kaly a kontaminovaná zemina. Dále se od roku 2013 provádí aktualizovaná analýza rizik. SEZ v Synthesii v současné době nijak neohrožují okolí společnosti.
Precheza: V minulosti byly identifikovány čtyři problémové lokality. Tři z nich již byly kompletně sanovány, případně vytěženy a prostor rekultivován. Zbývá už jen odkaliště sádrovce. Zde aktuálně probíhá technická a biologická rekultivace, která je plánována na dobu 30 let.
DEZA: Ve společnosti existuje rekultivovaná skládka, která nepředstavuje SEZ. Skládku pravidelně monitorujeme a vyhodnocujeme. Za problematickou lze považovat činnost podniku v minulosti, kdy došlo ke kontaminaci půdy pod samotnou továrnou. Situaci intenzivně řešíme od roku 1989. Vliv na okolí snižujeme prostřednictvím takzvané hydraulické bariéry. V několika etapách byl vytvořen systém hydrogeologických vrtů, který je provozován do současné doby. Z deprese podzemní vody byla vytvořena hydraulická bariéra, jejíž funkce je nezávisle posuzována hydrogeologickou společností. Z hydraulické bariéry aktivně odčerpáváme kontaminovanou vodu, kterou následně čistíme. Opatření zamezuje přestupu kontaminantu mimo hranice výrobního areálu.
Uvádíte, že chováte o 80 procent více zvířat na plochu, než je průměr republiky. Jaká jsou konkrétní čísla, tedy průměr země a Agrofert? Z jakých zdrojů údaje čerpáte?
Uváděný text „Chováme o 80 % více zvířat na plochu, než je průměr republiky“ vychází z porovnání ukazatele velké dobytčí jednotky (VDJ) na jeden hektar půdy. Zatímco v oblasti chovu skotu a prasat je celorepublikový průměr na úrovni 0,44 VDJ/ha, společnosti koncernu Agrofert dosahují hodnoty na úrovni 0,79 VDJ/ha, což je hodnota o 80 % vyšší, než činí celorepublikový průměr. Vycházíme z veřejných zdrojů na stránkách ČSÚ, kapitola zemědělství za rok 2018. Údaje za podniky Agrofertu jsou vypočtené z naší evidence VDJ a množství hektarů za rok 2018.
Píšete, že chemické podniky Agrofertu snížily emise o více než 50 procent za posledních 10 let. Například u Dezy, Prechezy či Lovochemie ale existuje řada látek, pro které to neplatí (benzen, oxid uhličitý, oxidy dusíku, oxidy síry). Na základě jakých údajů či výpočtů jste k takovému údaji dospěli?
Vycházíme z naší interní evidence. Uváděné snížení emisí se týká především oxidu siřičitého SO2, kde došlo u našich největších chemických závodů ke snížení emisí o více než 50 % za posledních 10 let, resp. z porovnání emisí za roky 2009 a 2018. Ke snížení emisí došlo rovněž u dalších látek jako např. oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky atd.
Tvrdíte, že na půdě, o kterou se stará Agrofert, dojde k nejvýše dvěma erozním událostem za rok. Máte zřejmě na mysli události zachycené v monitoringu eroze Státního pozemkového úřadu. Můžete vyloučit, že jich není více? Experti říkají, že v monitoringu je jen zlomek skutečných erozních událostí.
Ano, máme na mysli zachycené události v monitoringu eroze Státního pozemkového úřadu – jiná evidence neexistuje. Nevíme, kolik procent ze všech erozí je zde uvedeno, ale pokud je nám známo, v posledním období se zvýšila motivace občanů a obcí do této evidence údaje zadávat, protože pokud jsou v monitoringu uvedeny, tak se daný pozemek zařadí do erozně chráněného území.
Říkáte, že postupně snižujete množství využívané agrochemie. Je možné uvést kolik pesticidů v kg účinné látky na hektar Agrofert za poslední rok využíval? A kolik to bylo před deseti lety? Podobně jaká je u podniku spotřeba umělých hnojiv na hektar nyní a před deseti lety?
Spotřeba agrochemikálií je u podniků Agrofertu obdobná, jako je průměr České republiky, který je možné dohledat ve veřejných zdrojích. Musíme dodržovat přísná pravidla pro aplikaci hnojiv a pesticidů, která jsou v ČR přísnější než v okolních zemích EU. Desetiletým srovnáním nedisponujeme, pokles spotřeby je však jednoznačný.
Ještě bych vás v tom případě poprosil o jednu věc: z vašich výročních zpráv mám údaje a zaplacených daních, ale chybí mi údaje, kolik z této částky jste platili v ČR. Šlo by tedy doplnit ještě o tento údaj za roku 2011 až 2018?
Veškeré zákonem požadované údaje uvádíme ve výročních zprávách.