Nepravdivá a zavádějící tvrzení v pořadu Reportéři ČT

Česká televize odvysílala v pondělí 9. prosince na programu ČT1 v pořadu Reportéři ČT reportáž „Střet s traktorem“, která obsahovala zavádějící, manipulativní a nepravdivé informace, na které považujeme za nutné reagovat. Obsah reportáže vznikal jednostranně bez našeho vyjádření, což dokazuje i to, že avízo s obsahem reportáže bylo zveřejněno několik dní předtím, než nám redakce vůbec poslala dotazy, a to ještě až poté, co jsme podali stížnost na tento neprofesionální postup. Skladba reportáže a výběr v ní vystupujících respondentů a odborníků byly voleny tendenčně, jednostranně a nevyváženě a reportáž měla zřejmý politický podtext a smysl. Nikdo z koncernu AGROFERT o vyjádření na kameru požádán nebyl. Jsme přesvědčení, že společnosti AGROFERTU při své účasti v zadávacích řízeních jednaly vždy v souladu s platnými zákony České republiky a jejich případný úspěch v zadávacích řízeních byl ve všech případech založen na nejlepší nabídce a v ní nabídnuté ceně.

• Tvrzení reportérů ČT: „Teď je na stole vůbec první pravomocné rozhodnutí soudu. Andrej Babiš v době své vlády ve střetu zájmů byl.“
• Tvrzení reportérů ČT: „… žádné takové rozsudky, které by AGROFERT dávaly zapravdu a říkaly: Andrej Babiš nebyl jako premiér ve střetu zájmů, prostě neexistují.“

Soudy již rozhodovaly v řadě případů, kdy společnostem AGROFERTU nebyly vyplaceny dotace  českými institucemi z důvodu údajného střetu zájmů, a rozhodly ve prospěch AGROFERTU, tedy střet zájmů nepotvrdily. Na základě jednoho z těchto rozhodnutí byla například vyplacena dotace od MPO, kterou MPO původně zamítlo a proplatilo ji právě až na základě rozhodnutí soudu. Bohužel ani v této věci nám v reportáži ČT nebyl dán prostor k vyjádření, a nemohli jsme tak věc uvést na pravou míru.

• Tvrzení Ladislava Mejzlíka, proděkana Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, prezidenta Komory auditorů ČR: „Ta argumentace, že musíme počkat, až to rozhodne soud. Je to trošku alibismus samozřejmě, ale je asi logický, protože to byli členové stejného politického hnutí jako Andrej Babiš, který vlastně byl předmětem toho sporu nebo toho problému.“

Překvapuje nás skutečnost, že člověk, který je prezidentem Komory auditorů a vysokoškolský pedagog, považuje řešení právních sporů před soudem za alibismus.

• Na to redaktorka navazuje: „To je ten střet zájmů.“ A pan Mejzlík přizvukuje: „To je vlastně ten střet zájmů. Vidíte, my se pořád dovoláváme, aby soud rozhodl, jestli byl střet zájmů. Ale vždyť to přece vidíte. A všichni to vidíme, že ten problém tam je.“

Nechceme jakkoli zpochybňovat tento jistě odborný názor, nicméně stále věříme, že o tak čistě právní otázce, jakým je případné naplnění znaků existence střetu zájmů ve smyslu zákona o střetu zájmů, může opravdu relevantně rozhodnout pouze soud, a to po provedení důkladné právní analýzy a dokazování.

• Tvrzení Lea Steinera, náměstka pro řízení sekce evropských a národních programů, MMR: „Jestli je uvedl, nebo neuvedl v omyl, to je zase v kompetenci soudů a ve věci aspoň veřejných zakázek. V tuto chvíli Městský soud v Praze rozhodl, že to čestné prohlášení neodpovídalo realitě. To znamená, došlo zde ze strany toho dodavatele k porušení zákona, jelikož společnost AGROFERT neplnila podmínky této legislativy. Byla ve střetu zájmů.“

Soud se nezabýval čestnými prohlášeními, ani je nijak nehodnotil, tedy ani neřešil, zda odpovídají či neodpovídají realitě. Nemohl tak ani rozhodnout, zda došlo ze strany dodavatele k porušení zákona. Dodavatelé z koncernu Agrofert ostatně nebyli ani účastníky tohoto soudního řízení. Rozhodnutí, zda došlo k porušení zákona, přísluší soudu, nikoli náměstkovi pro řízení sekce evropských a národních programů na MMR.

• Tvrzení reportérů ČT: „AGROFERT patří mezi největší firmy v Česku. V roce 2022 vykázal zisk 13 miliard korun. Loni to byly 2 miliardy. Důležitým pilířem hospodaření jsou podle výročních zpráv právě veřejné zakázky a obecně dotace.“

Není to pravda, dotace představují přibližně jedno procentu příjmů koncernu. Většinu dotací tvoří nárokové dotace v zemědělství, kterých se otázka možného střetu zájmů netýká a nikdy netýkala. V případě dotací, kde by bylo možné posuzovat střet zájmů, jak bylo prezentováno v reportáži, ani nelze hovořit o řádu miliard. Pokud jde o veřejné zakázky, tak například v České republice tvoří jen přibližně 3 % příjmů koncernu.

• Tvrzení advokáta Jiřího Kučery: „Od začátku účasti Andreje Babiše v politice se ten podíl veřejných peněz, které do se AGROFERTU dotacemi a veřejným zakázkami dostávají, poměrně hodně zvýšil jo, to znamená, že ty veřejné peníze jsou pro ten koncern důležitým zdrojem příjmů.“

Koncern AGROFERT podniká v zemědělství a potravinářství, kde jsou vypláceny nárokové dotace v závislosti na velikosti obdělávané půdy a počtu chovaných zvířat. Logicky, s tím, jak se naše společnosti rozvíjí, a tedy s rostoucím počtem obdělávaných hektarů půdy a počtem chovaných zvířat roste i objem těchto nárokových dotací. I tak ale dotace představují jen jedno procento příjmů koncernu a u zmíněných nárokový dotací se nikdy neřešil ani neposuzoval střet zájmů, je jen třeba splnit podmínky konkrétní dotace.

• Odpověď Ladislava Mejzlíka, proděkana Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze, prezidenta Komory auditorů ČR na otázku redaktorky: „Jak moc holding AGROFERT stojí na dotacích?“ ve znění: „No já si myslím, že hodně. Já teď úplně nemám aktuální čísla, ale vím, že to bylo v miliardách.“

Nebylo a pan Mejzlík neví. V České republice dosahují celkové dotace koncernu něco přes jednu miliardu, ale většinu z nich tvoří nárokové dotace v zemědělství, kde se ani žádný střet zájmů neřešil a neřeší. Celkově představují dotace jen jedno procento příjmů koncernu. Nerozumíme, z jakého důvodu se ČT neptá na důležitost dotací pro koncern AGROFERT nás a nedá nám tak v této podstatné otázce (jakož i mnoha jiných) prostor pro vyjádření, ale ptá se pana Mejzlíka, který o hospodaření koncernu a vlivu dotací na něj zjevně mnoho neví.

• Tvrzení reportérů ČT: „Městský soud navíc ve svém pravomocném rozsudku uvádí, že stejná pravidla o střetu zájmů, podle kterých rozhodl o tom, že se AGROFERT neměl ucházet o veřejné zakázky, platí i pro všechny dotace.“

Soud vždy rozhoduje v konkrétní věci. Rozhodnutí soudu nelze automaticky aplikovat na další případy, které mohou vycházet z jiného skutkového stavu. Není ani pravda, že by se téma týkalo všech dotací. V případě nárokových dotací se otázka střetu zájmu nikdy neřešila.

• Vyjádření Arnošta Judy, starosty Bohdalova: „I ta firma Agrotec nebo firmy AGROFERTU porušily svůj zákon, my jsme zákon tedy porušili, musíme vracet dotaci a ten, kdo ho porušil taktéž, tak nechci říkat, že na nás může dělat dlouhý nos prostě, ale ten to pouze zaregistruje, řekne ano, tak my se podle toho zařídíme příště, ale nás to stojí 930 000.“

Pokud se pan starosta domnívá, že někdo porušil zákon, má možnost se obrátit na soud. My jsme přesvědčeni, že jsme jednali v souladu se zákonem a jsme připraveni to obhájit i u soudu.

• Tvrzení reportérů ČT: „Po letech tahanic rozhodla nejenom Evropská komise, ale teď poprvé to konstatoval i český soud. Andrej Babiš coby premiér ovládal Agrofert uložený ve svěřenských fondech, a tedy byl ve střetu zájmů.“

Evropská Komise nerozhodla. Závěrečná zpráva z auditu Evropské komise není závazným rozhodnutím o otázkách řešených v auditu. Rozhodnutí Ministerstva pro místní rozvoj bylo nicméně na těchto závěrech postaveno a soud se s názorem žalovaného bez dalšího ztotožnil, aniž by sám právně analyzoval a dokazoval existenci střetu zájmů u dodavatele v předmětném případě. Koneckonců v reportáži samotné to konstatuje Jan Lašmanský, advokát, expert na veřejné zakázky a dotace: „Ten rozsudek se fakticky ani nezabývá, jestli ke střetu zájmů dochází nebo ne, tento konstatuje fakt, prostě z toho rozsudku jednoznačně vyplývá a nepopírá to ani žalobce v rámci tohoto rozsudku Moravskoslezský kraj, že by pan Babiš nebyl ve střetu zájmů, to se bere jako hotová věc.“ Jinými slovy, existence střetu zájmů se bere jako hotová věc, aniž by bylo potřeba jeho existenci prokazovat. Podle našeho názoru to potřeba je.