S Jakubem Bojanovským, manažerem chovu skotu z divize PRV, jsme probírali nejen nové trendy, jako je robotizace v chovu skotu, plánované investice, ale také jsme hovořili o tom, co stojí za úspěchem farem koncernu Agrofert.
Co máte na starosti?
Moje pracovní agenda zahrnuje poradenství a dozor nad chovy skotu v České republice. Máme sjednocený systém kontroly. Chovatelské i ekonomické výsledky jsou jednou měsíčně zpracovány a vyhodnoceny mnou a kolegy z divize prvovýroby a následně přeneseny na jednotlivé chovy Agrofertu. V případě, že někde zaznamenáme problém, tak můžeme ihned zasáhnout. Na druhou stranu, pokud něco někomu jde, tak to dokážeme přenést a nastavit stejný proces i na ostatních farmách. Učíme se jeden od druhého. V neposlední řadě je to motivace, protože nikdo nechce být poslední.
Kolik je to chovů?
V České republice je dvacet chovů s produkcí mléka a deset chovů se zaměřením na masný skot. V rámci dojného skotu máme 12 000 krav, především holštýnského plemene. V rámci masných chovů máme 2500 krav, nejvíce je plemena masný simentál.
Jaká je užitkovost u dojného skotu?
V roce 2012 jsme dosahovali průměrné užitkovosti 23 litrů a letos atakujeme hranici 31 litrů na den a ustájenou dojnici. Většina našich chovů je vysoko nad průměrem České republiky. Předloni jsme jako republika předběhli Německo, takže před námi už jsou jen holštýnské velmoci jako USA, Kanada, Izrael.
Žebříček nejlepších stájí, který zveřejňuje každoročně Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, letos ovládla společnost ZEAS Puclice ze subholdingu Primagra. Vedle Puclic uspěly v první dvacítce další tři naše farmy: ZS Vilémov, DZV Nova a ZEM, a.s. Jak se vám to podařilo?
Je to hlavně v lidech a v řízení chovů. Poslední roky se zaměřujeme hodně na vyhodnocování dat, především chovatelských. Dnes můžeme do detailu individuálně posoudit každé zvíře, což umožňuje vybírat ta nejlepší. Pak je to určitě souhra poradenských činností na farmách, ať už to jsou veterináři, výživáři či další. Zároveň jsou to chovy, které byly zainvestované jako Puclice (2016) a Vilémov (2014) nebo se do nich dnes investuje – DZV Nova a ZEM, kde věřím, že mají nakročeno být jedničkami v dalších letech.
Co je tam v plánu?
V DZV se bude rozšiřovat chov ze 750 na 1000 kusů. Staví se dvě nové stáje pro produkční dojnice a rekonstruují stávající. Dále tam bude nová robotická kruhová dojírna značky GEA. Robotická dojírna do jisté míry sníží počet pracovníků, ale především ulehčí a zatraktivní práci pro obsluhu. Dále robotické dojení má výhodu v tom, že postup dojení bude vždy stejný, což se těžce dosahuje při klasické obsluze lidmi. Kráva je zvíře zvyku a preferuje mít vše ve stejný čas a kvalitě, ať už je to dojení nebo krmení. Celková výše investice se pohybuje mezi 250-300 mil. Kč. v ZEM, a.s. v Nepolisech se celková cena investice dostane na 100 mil. Kč. Dojírna bude stejného typu jako v DZV, pouze menší. Počet dojnic bude 500 ks.
Je problém najít zaměstnance?
Možná je to můj subjektivní pocit, ale s vedoucími pracovníky není takový problém. Tím, na jaké úrovni skot děláme, a úrovní investic jsme atraktivní zaměstnavatel. Problém je u nižších pracovních pozic, zejména manuálních, případně lidí na obsluhu mechanizace.
Proto jste se rozhodli pro robotické dojírny?
Ano. Automatizace a robotizace je velké téma. První dojicí roboty se zaváděly už před 30 lety a v poslední době se s nimi roztrhl pytel i v České republice. V západní Evropě je to už běžné.
Čím to je?
Je to dané velikostí farmy. U malých farem, které jsou právě v západní Evropě, robotizace běží rychleji. Dojení bylo vždy nejtěžší. Je to časově daná a nejmíň oblíbená práce a robot vám ji dokáže výrazně usnadnit. U nás jsou farmy velké. To je pozůstatek družstev. Takže robotizace se zavádí až nyní. Jsou dvě možnosti. Buď robotické dojírny, které stavíme v DZV Nova a ZEM v Nepolisech, anebo dojicí roboty na stáji. Jeden robot podojí 50 zvířat, která tam chodí dobrovolně, dle své potřeby.
Proč jste zvolili robotické dojírny?
Robotické dojírny nám umožní snížit pracovní síly a zachovat management stáda jako na klasických dojírnách. Management je jednodušší a předpokládáme, že výsledky budou lepší než u varianty robotů na stáji. Ale neznamená to, že roboty na stájích opouštíme úplně. Kromě velkých farem máme i menší, kde není možnost navyšovat počty. I zde se snažíme zefektivnit výrobu a právě tady přemýšlíme o variantě dojicích robotů na stáji.
Čím se liší moderní stáj od té staré?
Liší se především v rozměrech. Je daleko vzdušnější, otevřená. Zvětšuje se životní prostor. Cílem je, aby zvířata dobře prosperovala. Musí tam být dostatek světla a vhodná teplota. Kráva má ráda chladno, ideální teplota pro ni je -5 až + 15 °C, vyšší teploty jí způsobují tepelný stres. Důležitý je přístup a prostor na krmném žlabu, dostatek napájecích míst atd.
Viděla jsem, že se dnes používají chytré obojky. Jak fungují?
Původní technologie hlídala říji u zvířat, tedy vhodný čas k připuštění. Postupně se k tomu přidávaly další funkce. Například jestli kráva žere, což je významná pomůcka k tomu, abychom odhalili zdravotní problémy a včas je dokázali řešit. Je to trend poslední doby, máme těch systémů několik. Jedním z nich je i vitalimetr od Farmteku.
Co dalšího existuje kromě chytrých obojků?
Jsou systémy na nohu, které měří, jak dlouho kráva leží. To je důležitý indikátor, zda se kráva má dobře. Každá kráva by měla ležet 12 hodin. Zbytek je práce, žraní a dojení. Některé dojicí roboty mají váhy, takže víte, kolik daná kráva váží při každém dojení. V Puclicích se zkouší termokamera, kterou se hlídá, zda na noze nevzniká nějaký zánět.
Jaké jsou dnes trendy ve výživě?
Princip výživy zůstává stejný. Mění se drobnosti, jako např. požadavky na dusík před porodem. Nicméně každou chvíli se najde na trhu nějaký zázračný doplněk. Dle mé zkušenosti to nefunguje. Když něco nejde, žádným doplňkem se to nespraví. Základem musí být kvalitní objemné krmivo – siláže, senáže. To je alfa a omega úspěchu chovů. Krmnou dávku pak doplňují obilniny a dusíkaté a minerální látky.
Zasáhlo vás sucho posledních let?
Problémy byly, ale nestalo se nám, že bychom neměli čím krmit. Navíc tím, jak jsou farmy kolem sebe, tak si dokáží vypomoci. Některé farmy, které jsou suchem ohroženy, změnily strategii a pěstují obilniny, které sklízí velmi brzy, přibližně v květnu, kdy je jistota jarní vláhy. Je to taková pojistka. Zásadní problém je však jiný.
Jaký?
Pitná voda je problémem u každé druhé stáje. Proto se v DZV Nova postavily nové čističky vody a nové vrty.
Kolik toho kráva vypije?
Asi 150 litrů, záleží na počasí, když je teplo, tak i 200 litrů za den.
Tématem poslední doby je růst ceny energií. Co soběstačnost, plánujete ji? Ať už bioplynové stanice nebo solární panely?
Bioplynové stanice máme a energii využíváme v rámci těch ostrovních provozů. Při stavbě nových stájí dnes již počítáme se solárními panely na střechách.
Jaká je návratnost investic?
Nestavíme nic, co by mělo delší návratnost než 10 let. Nehledě na to, že chovy jsou vertikálně navázány na další odvětví v rámci koncernu. Ať je to výrobna krmných směsí nebo prodejce traktorů.
Jaká je situace na trhu s mlékem?
Za posledních 30 let jsme na třetinovém počtu dojnic. Nicméně produkce mléka je stejná, ne-li vyšší. Trh je poslední roky stabilní a mléko jako komodita je ziskové. Letos i příští rok se však čeká růst nákladů. Cena obilnin bude ovlivněna válkou na Ukrajině. Ceny energií dnes narostly na trojnásobek. Jedná se hlavně o cenu elektřiny, kterou využíváme v dojírnách, přes léto k ventilaci a osvětlení.