Společnost AGROTEC, a. s. loni oslavovala jubileum – 30. výročí od svého vzniku. Jak se firmě daří, čím se zabývá, co plánuje do budoucna a jak se dokázala přizpůsobit koronavirové pandemii? Přečtěte si rozhovor s jejím generálním ředitelem Martinem Radou.
Od vzniku společnosti Agrotec uběhlo 30 let. Podařilo se vám výročí oslavit, nebo vám do oslav „hodil vidle“ covid?
Třicetileté výročí Agrotecu připadlo přesně na 12. listopad roku 2020. Covidová situace byla neúprosná, a tak jsme loni, bohužel, příliš slavit nemohli. Nicméně, když je vám 30, pak je vám 30 celý rok, tedy 365 dní. Proto jsme se rozhodli oslavy našeho výročí natáhnout do celého roku. Slavili jsme tedy průběžně, kdy to šlo.
Jak oslavy probíhaly?
Celý rok jsme světu prezentovali, že nám je 30. Oceňovali jsme i odměňovali naše zákazníky, partnery i zaměstnance za jejich důvěru a dlouhodobou spolupráci. Vytvořili jsme nový logotyp s nápisem „30 let Agrotec“, který jsme prezentovali na našich autech či v e-mailech. V říjnu letošního roku jsme zorganizovali závěrečný třídenní event, kde jsme se postupně setkali s našimi obchodními partnery, zákazníky ale také zaměstnanci i s jejich rodinami, včetně zaměstnanců, kteří již odešli do důchodu.
Pro každého z našich zaměstnanců, dlouhodobých partnerů i zákazníkům jsme připravili malý dárek. Je to knížka s poděkováním a osobním věnováním. Jmenuje se „Cesty k úspěchu“ a jejím autorem je profesor Milan Zelený, který nám dal příležitost do knihy vepsat věnování a osobní poděkování všem, kteří jdou s námi po jedné cestě. Profesor Zelený dlouhodobě prezentuje baťovský systém řízení podniku, s čímž souzním. Myšlenky i názory Tomáše Bati i Jana Antonína Bati jsou mi velice blízké, inspirují mě.
Co přesně se vám na Baťovských myšlenkách či názorech líbí?
Baťa vždy mluvil s lidmi na rovinu. Staral se o své zaměstnance, staral se o zákazníky. Nedopustil, aby ve firmě někdo dělal něco špatně. V době největší hospodářské krize zvládl vybudovat firmu o 36 divizích. Vzdělával své lidi, budoval pro ně školy. Zasloužil se o rozvoj města, ve kterém podnikal. Byl také starostou Zlína. Ve svém podniku měl jasně nastavené procesy, vše dobře fungovalo. Jeho heslem bylo „Vybuduj sebe a vybuduješ firmu“.
Agrotec vyhrál ocenění Zaměstnavatel Jihomoravského kraje. Jak se o své lidi staráte?
Dělám všechno pro to, aby měli dobré podmínky. Podporuji je v tom, aby se vzdělávali, aby osobně trvale rostli. Chci, aby měli vše, co potřebují pro svou práci. Vybavení, prostor i osobní rozvoj = vzdělávání. Myslím na ně, vážím si jejich přístupu a dobře odváděné práce v našich týmech. Dobrou firmu bez dobrých lidí zkrátka nevybudujete. Budujeme náš velký společný tým, a tak se je snažím motivovat třemi „S“: Setkávejte se. Sjednoťte se. Spolupracujte. Jsem velice rád, že jsme se takto umístili.
Slyšela jsem o realizaci velkého projektu osobního růstu. Řeknete mi k tomu víc?
Právě probíhající projekt osobního růstu je zaměřený nejen na osobní růst každého zaměstnance, ale také na růst celé firmy. Já osobně jsem mu věnoval hodně času jak v přípravě, tak v realizaci a osobně jsem se účastnil všech setkání. Základním tématem tohoto projektu je „role manažera a její naplňování“. Zapojili jsme do něho všechny úrovně managementu – od těch nejnižších vedoucích až po TOP management. V rámci pracovních workshopů společně s účastníky a lektorem řešíme konkrétní témata a případy z praxe velmi detailně a adresně. Výstupem je závěrečný Follow Up – setkání, kde každý prezentuje svůj osobní rozvoj a praktické změny, které se mu podařilo ve svém týmu realizovat.
Poslední červnový čtvrtek letošního roku se přes Moravu přehnalo tornádo, které zasáhlo i zaměstnance vašeho podniku. Jak konkrétně jim Agrotec pomohl?
Naše pomoc měla tři roviny. Tou první, a z mého pohledu velmi důležitou, byla pomoc psychická. Osobně jsme za všemi dojeli, vyslechli si jejich příběhy a ujistili jsme je, že jsme připraveni jim pomoci. Další rovinou byla materiální pomoc, kdy jsme lidem poskytli potřebné finanční prostředky, které jim v daný moment pomohly postavit se opět na nohy. Třetí rovinou naší pomoci byla pomoc fyzická – přiložili jsme ruku k dílu, dopravili jsme potřebnou techniku a zajistili její obsluhu. Lidé pomáhali lidem. Nemusel jsem cokoliv říkat nebo nařizovat. Najednou se všichni semkli, volali si, organizovali pomoc. Byl jsem ohromený i nadšený dohromady. Současně přišla také pomoc z vedení Agrofertu ve spolupráci s Nadací Agrofert. Síla celého koncernu AGROFERT ve vzájemné podpoře se plně projevila.
Jaká byla v tom všem vaše role?
Snažil jsem se to celé korigovat ve spolupráci s jednotlivými odděleními a divizemi naší skupiny. Vyslechl jsem si všechny nápady i nabídky na pomoc a snažil se tomu dávat směr. Dohodli jsme se na jednotlivých typech a rozsahu pomoci, na vybraných typech techniky, i na tom, kam pojedeme, komu a jak přesně pomůžeme. Nakonec jsme podali pomocnou ruku nejen našim zaměstnancům, ale také postiženým obcím a zákazníkům v této oblasti. Vážím si odhodlání, nasazení a ochoty pomoci kolegům v takovémto rozsahu. Každém, kdo se účastnil, patří můj velký osobní dík.
Jak moc se vás ty příběhy dotkly?
Poměrně dost. Byl to smutný pohled. Viděl jsem poškozené nebo zničené domy našich kolegů i okolí v těchto obcích. Všichni jsme to viděli v televizi, ale přímo na místě jsem pochopil, co se to skutečně stalo a jak moc potřebují postižení pomoc. Vzpomínám si také na našeho zákazníka, který utrpěl extrémní ztráty. Měl rozsáhlý statek, provoz se všemi potřebnými budovami a vybavením. Po tornádu jako by se po tom všem slehla zem. Mnoho skotu z jeho chovu zahynulo, budovy i velká těžká technika létala vzduchem a zcela se poškodila. Nezbylo skoro nic. Nešlo tomu nečinně přihlížet. Poskytli jsme mu dočasně potřebnou techniku a nastavili podporu a zajímavé podmínky na nákup nové techniky, aby byl jeho návrat do podnikání co nejrychlejší. Tady se opět potvrdilo, že naše vize „Společně silnější“ nejsou jen prázdná slova.
„Společně silnější“ je heslo dneška. Když se však vrátíme v čase zpět, kam se za těch 30 let Agrotec posunul?
Agrotec vznikl v listopadu roku 1990. Zakladatel a majitel podniku byl pan Karel Losenický. Firma obchodovala se zemědělskou technikou, zabývala se jejím servisem, zaměřovala se na podporu a služby pro zákazníka. Od počátku to byl podnik, který prosperoval a rychle rostl. Přišla však chvíle, kdy se ocitl na svých určitých limitech a nebylo jednoduché se nadále rozvíjet a růst. V tuto dobu pan Losenický udělal jedno ze svých životních a zároveň pravděpodobně nejtěžších rozhodnutí. V roce 2006 Agrotec poslal dál do budoucnosti. Rozhodl se jej prodat, aby mu umožnil další rozvoj. Toho si moc vážím. AGROTEC vstoupil do velké privátní skupiny AGROFERT s českým silným kapitálem. Otevřely se mu nové možnosti, nový prostor pro podnikání i synergie v rámci této skupiny.
Jaké změny díky této akvizici v Agrotecu nastaly?
Když se firma prodávala, měla necelých 400 zaměstnanců. Tým se postupně rozrostl na současných 1000 lidí, kromě České republiky máme ještě dvě společnosti v Maďarsku a dvě na Slovensku. V tržbách atakujeme 10 miliard CZK. Rozšířili jsme portfolio produktů i dodavatelů a zvýšili jsme tržní podíly našich obchodů ve všech třech zemích, kde podnikáme.
Jak vzpomínáte na své začátky ve firmě?
Pamatuji si to přesně. Po vysoké škole jsem chvíli pracoval v rodinné firmě, ale cítil jsem, že mě to táhne jinam. V prosinci roku 1990 jsem se potkal s panem Losenickým a zajímal se o práci v Agrotecu. Tenkrát se mě zeptal, co umím. Řekl jsem na rovinu, že nic moc, měl jsem čerstvě dostudováno. Druhým dechem jsem ale dodal, že udělám všechno pro to, abych ho nezklamal. A on mě přijal. Od ledna do dubna 1991 jsem se v Agrotecu staral o dopravu. V dubnu jsme společně s panem Losenickým založili dceřinou společnost Motortec. Zde jsem působil až do roku 1999. Následně jsem byl povolán zpět do Agrotecu, do divize nákladních aut. Tu jsem vedl až do konce roku 2006. A pak přišla ta velká změna, kdy se stal Agrotec součástí Agrofertu. Následně jsem dostal od nového majitele nabídku na pozici, na které od roku 2007 pracuji dodnes.
Byl jste na ni tenkrát připravený?
Vnímal jsem to jako velkou výzvu. Bylo to něco nového, diametrálně jiného než to, co jsem dělal do té doby. Z přímé obchodní činnosti a kontaktu se zákazníkem se moje činnost najednou přesunula více do sféry managementu firmy a práce s lidmi v týmech. Nicméně mě tato práce v managementu vždy bavila a baví. Důležitá je také podpora mé rodiny a těch nejbližších. Bez této podpory a pochopení by to nešlo a velice si toho vážím.
Čím vším se dneska vlastně Agrotec zabývá?
Prodáváme pozemní techniku a s tím spojené veškeré potřebné služby pro zákazníka. Osobní auta, nákladní auta, zemědělské stoje a stavební stroje jsou produkty, se kterými obchodujeme. To jsou naše 4 produktové pilíře, na kterých naši činnost stavíme. Pomáhá nám také působení ve více zemích. Když je například v Česku špatná situace na trhu, zaměřujeme své podnikání na Maďarsko či Slovensko a opačně. Když momentálně není dostatek automobilů, orientujeme se na obchod se zemědělskou technikou, kterou jsme stihli objednat na počátku roku. Využíváme této produktové i teritoriální diverzifikace a je to pro nás významný stabilizační prvek.
Který produktový pilíř z těch čtyř jmenovaných je pro firmu stěžejní?
Naše tržby tvoří z 65 % obchod se zemědělskou technikou. Osobní automobily a nákladní auta se dnes pohybují zhruba okolo 25 % tržeb. Necelých 10 % našeho obchodu pak tvoří stavební stroje.
Stěžejní je však ta komplexní, kvalitní služba, za kterou je zákazník ochoten zaplatit odpovídající cenu. Na každém, kdo obsluhuje zákazníka a poskytuje mu služby, záleží. Definovali jsem si naše firemní poslání, tzn. proč jsme tady. Má dvě roviny. Podnikatelům pomáháme podnikat a ostatním lidem usnadňujeme život. Vždy, když se nám v týmu něco nedaří nebo se objeví nejistota, znovu se vrátíme k našemu poslání, řekneme si „Proč jsme tady?“ Při tomto pohledu si mnozí z nás lépe uvědomují cestu ke správnému řešení dané situace.
Během našeho rozhovoru jste vyřkl několik firemních hesel. Kdo s nimi přichází? Vy jako lídr, nebo je dáváte dohromady s týmem společně?
Jedná se o týmovou spolupráci. Pokud věci nebudete dělat společně, tak je nepřijmete. Nebudete je chápat a nebudete jim rozumět. Hesla naší firmy vytváříme dohromady a vysvětlujeme si je tak, aby jim všichni rozuměli. Jedním z hesel poslední doby je „trvale udržitelný růst“. Snažíme se o to, aby rostli zákazníci, zaměstnanci i firma. Baťa vždy věděl, že podnik bude prosperovat, když se bude dobře starat o zákazníky i zaměstnance. To platí i v současnosti a bude platit i v budoucnosti.
Zmínil jste, že gró vašeho byznysu je především služba. Lze ji v době koronavirové pandemie vykonávat naplno?
Ano, ale museli jsme se to naučit. Neprodáváme rychloobrátkové zboží, stroje mají vysokou hodnotu a jsou složité. Rozsah našich služeb jsme neomezili. Začali jsem více využívat moderní online technologie. Velká změna nastala s využíváním online setkávání, ale také zaváděním telematiky a online vzdálených přístupů ke strojům a vyžívání vzdálených servisních přístupů. Našim zákazníkům naštěstí moderní komunikační technologie nejsou cizí, takže to bylo možné realizovat. Šetříme tím náklady našich zákazníků a pracovní čas našich kolegů, který můžeme využít pro další zakázky. Zvýšilo nám to produktivitu našich týmů a tak to vnímám velmi pozitivně.
To znamená, že vaše podnikání může plnohodnotně fungovat i online?
Jak kde, jak kdy. Některé části našich procesů jsme mohli převést do online systémů. Přizpůsobili jsem se aktuální situaci při současném respektu k dlouhodobým hodnotám našich zákazníků. Pokud víme, že je pro zemědělce hodnotou si traktor před samotnou koupí půjčit a vyzkoušet, pak to uděláme. I když jsme mu poskytli veškeré informace v online formě. Zákazník vždy zvolí formu naší společné komunikace.
Vaše firma je pořadatelem soutěže AGROTEC PETRONAS rally. Co tomu předcházelo?
Můj otec mě od malička bral na rally. To prostředí rychlých aut mě lákalo, měl jsem to rád. V roce 1987 jsem jel svou první rally jako spolujezdec. Po roce 1990 jsem se rally moc nevěnoval. Přivedlo mě k ní zpět až organizování závodů v letech 2003 a 2004 na brněnském okruhu. Pamatuji si na přelomový okamžik, kdy jsem si v roce 2004 postavil své první závodní auto. Následně také přišla příležitost a nabídky na spolupráci s organizátorem Rally Modřice a na podzim roku 2004 jsme do 3 týdnů uspořádali první rally. Byla to rychlá a náročná akce, ale podařila se. A daří se nám v ní pokračovat dodnes. Letos jsme odjeli již 16. ročník naší „Rally mezi vinohrady“, jak ji jezdci i novináři nazývají.
Za Agrotec letos závodil jezdec Jan Kopecký. Jaký spolu máte vztah?
S Honzou jsme přátelé dlouhou dobu. Bližší spolupráci jsme navázali po ukončení činnosti továrního týmu Škoda Motorsport. Dohodli jsme se na spolupráci a jasným cílem byl zisk titul mistra republiky v rally pro rok 2021. Nakonec se nám to povedlo. Honza Kopecký s Honzou Hlouškem pod hlavičkou AGROTEC ŠKODA rally teamu získali titul mistra republiky. Jsem moc rád, že se tento projekt podařil a chceme v naší spolupráci i nadále pokračovat i dál. Chceme i nadále podporovat úspěšné sportovce.
Co je předpokladem pro to, aby byl závodník v rally úspěšný?
Jezdec by do každé jízdy měl promítnout svůj um, preciznost, disciplínu, nadšení a srdce. A to Honzovi nechybí. V každém rally závodu se hraje o desetinky vteřin. Samozřejmě že bez dobře fungujícího týmu a bezchybně připraveného vozu to nemůže fungovat. Můžete mít dvě shodná i shodně připravena auta, a přece jedna posádka je rychlejší. Klíčovou roli hraje opět lidský faktor. Mistrem se nestane auto, ale posádka – tedy jezdec a spolujezdec.
Co máte na rally nejraději?
Na každých závodech si absolutně vyčistím hlavu. Svoji práci nechám v Hustopečích a soustředím se jen na závod. Také mě baví, že je to adrenalinový sport, záplava endorfinů na sebe nenechá dlouho čekat. A v neposlední řadě – mám rád soutěžení. A podnikání je vlastně taky soutěž.
Co máte nejraději na své práci v Agrotecu?
Ta práce mě zkrátka baví. Baví mě pozorovat, jak se rozvíjí lidé kolem mě. A baví mě být součástí tohoto velkého týmu. Firma není o řediteli, každý jsme nahraditelný. Naopak se v ní zrcadlí úzká spolupráce všech členů týmu a jejich spolupráce určuje úspěšnost firmy. Je důležité, abychom měli kolem sebe někoho, kdo nás může zastoupit, pokud dojde k nějaké změně. Moje práce v Agrotecu mě baví a mám stále plnou hlavu myšlenek, kudy a kam jít s touto firmou dál. Každý den vstávám s pocitem, že se do práce těším. Naplňuje mě a rozvíjí.
Jaké má Agrotec plány do budoucna?
Chceme dále a trvale růst. Hledat nové příležitosti, které doba přináší. Rádi bychom rozšířili sortiment, zlepšili kvalitu služeb a v neposlední řadě pronikli do dalších zemí, zvětšili své teritorium. Chceme i nadále budovat tým, který to dokáže a se kterým naše plány naplníme. Nechceme se zastavit. Jak se zastavíte, těžko se vám pak do toho rozjetého vlaku naskakuje. Neustále přemýšlíme o naší budoucnosti.
Kde berete energii na stále nové a nové projekty?
V lidech. Těší mě, že mám okolo sebe takové, na které se můžu spolehnout. Někdy stačí říct tři slova a všechno je jasné. Je úžasné, když na to nejste sama, ale máte kolem sebe schopné lidi, kteří tvoří spolupracující a výkonný tým. Tým schopný řešit aktuální situace i přemýšlet o společné budoucnosti. Zkrátka „Společně jsme silnější“