„Chmel se sklízí ve chvíli, kdy dosáhne správné hořkosti. Člověk to pozná po čichu. Zkušený agronom vezme jednu z chmelových šišek, opatrně ji rozpůlí, přivoní k ní a hned ví, zda je tu čas sklizně,“ říká chmelař Pavel Beran, který až osmimetrovým rostlinám s charakteristickými voňavými šiškami zasvětil celý svůj život.
A jak taková chmelová sklizeň probíhá?
Sklízí se traktorem, ve zvláštních oblecích – švihnutí chmelovou liánou docela bolí. Za patnáct minut je valník plný a odjíždí na česačku, kde už je připravená parta lidí. Ti mají chmel zbavit přebytečných listů a dalších nečistot. Pak načesaný chmel putuje chmelovými dopravníky přímo do sušárny. Během jediné hodiny to jsou tisíce chmelových šišek. Ty pak usušené jdou přímo do lisu, u kterého se chmel balí do padesátikilových žoků. Když jich je partie, tedy přesně 36, odváží je auto. A tak to v době sklizně jde od božího rána až do pozdního večera.
Agrofert je druhý největší pěstitel chmele v republice
Chmel je v rámci koncernu významnou komoditou – chmelnice, jejichž celková rozloha je téměř 699 hektarů, jsou zpravidla na nejlepších žateckých polohách. V Blšanech nedají dopustit na svůj poloraný červeňák. Ze všech chmelů světa oplývá nejjemnější hořkostí a vůní, a proto je také ze všech chmelových odrůd nejdražší. Své jméno získal díky úrodné červenozemi, která je pro oblast Žatecka typická.