Koncern AGROFERT se ohrazuje proti účelovým dezinterpretacím své výroční zprávy za rok 2016 ze strany vydavatelství Economia. Není pravda, jak se jeho redaktoři snaží čtenářům vnutit, že AGROFERT „inkasuje“ od státu mnohem víc, než státu platí. Obdržené dotace v ČR jsou sice skutečně vyšší, než celková odvedená daň z příjmů, k tomu je ovšem potřeba připočítat odvody sociálního a zdravotního pojištění, které odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance. V loňském roce sice firma obdržela na dotacích 1,50 mld. Kč v České republice, na Slovensku, v Maďarsku a v Německu, oproti tomu ale odvedla do veřejných rozpočtů jen v ČR 3,24 mld. Kč. Redaktoři také zřejmě úmyslně neuvedli, že naprostá většina dotací je provozních, tedy nárokových. Jsou jednotkově úplně stejné jako u všech ostatních zemědělců v České republice – na hektar obdělávané půdy či na chované hospodářské zvíře. Ke všemu jsou hrazeny převážně ze zdrojů EU. Tím, že je AGROFERT největší zemědělskou firmou v zemi, dosahují i dotace v součtu vysoké hodnoty. Dotace navíc nepředstavují žádný zisk, ale uhrazení určitého podílu skutečných nákladů. Bez nich by české zemědělství dávno neexistovalo. Také je nutné doplnit, že investiční dotace pro koncern AGROFERT byly v naprosté většině schváleny před vstupem Andreje Babiše do politiky a jejich objem v posledních letech každoročně klesá. Pro dokreslení je potřeba dodat, že v posledním roce klesl obrat i zisk celého koncernu. AGROFERT nikdy nebyl, není a nebude na dotacích závislý. Dotace tvoří jen velmi malý zlomek příjmů koncernu. Není ani nijak závislý na státních zakázkách, které tvoří marginální procento obratu koncernu. Podstatným zdrojem příjmů jsou naopak zahraniční chemické továrny v Německu a na Slovensku.
Hrubě zavádějící je také tvrzení, že AGROFERT propouští zaměstnance. Skutečnost, že firmě ubývá zaměstnanců, vůbec neznamená, že společnost „propouští“. Naopak se potýká s nedostatkem pracovních sil a potřebovala by zaměstnat desítky nových lidí, kteří ovšem bohužel na trhu práce nejsou. Pokud jde o německé pekárny Lieken, zde probíhá od roku 2013 restrukturalizace výroby. Dochází k výstavbě velké pekárny ve východoněmeckém Wittenbergu a k utlumení několika menších provozoven v ostatních částech Německa. Vedení společnosti nabídlo na samém počátku svým zaměstnancům možnost pracovat ve Wittenbergu. Velmi malá odezva na tuto nabídku ovšem naznačuje, že velká část zaměstnanců raději dobrovolně využije sociální plán dohodnutý společně s odbory. V souladu s dobou trvání pracovního poměru a výší mzdy náleží každému zaměstnanci Liekenu za ztrátu pracovního místa odstupné v souladu se zákonem.